Archiv pro rubriku: Slovník

02
Úno

SED

Nadějnou technologií nedaleké budoucnosti je SED (Surface-conduction Electron-emitter Display). Jedná se o pomyslnou kombinaci LCD a CRT. SED displeje jsou ploché a využívají principu kolize elektronů a fosforové obrazovky. Technologie vládne všemi výhodami LCD i CTR obrazovek a displejů, ale žádnými nevýhodami – kvalita obrazu by měla být podle výzkumníků naopak nejlepší ze všech dostupných technologií.

02
Úno

DLP

U nás velmi málo rozšířená technologie má své nejoddanější zastánce hlavně za velkou louží. Princip zobrazování je poměrně komplikovaný a hůře pochopitelný než v případě předchozích dvou technologií. Využívá zařízení zvaného digitální mikrozdrcadlové zařízení alias DLP čip, který vyvinula společnost Texas Instruments již v roce 1987. DLP čip je zařízení, které obsahuje milióny miniturních mikrozrcadel. Ta se mohou vychylovat a podle toho buďto zobrazovat nebo nezobrazovat jednotlivé body obrazu. Ve svém základu by DLP čip byl schopen zobrazovat pouze černobílé obrazy. Proto se do systému přidává barevný kotouč, který rotuje mezi zdrojem světla a zrcadlem, na které je obraz pomocí tohoto zdroje promítán, a dodává mu tak barevnost.

Právě zde ale spočívá jedna z nevýhod této technologie. Pohyb rotujícího kotouče je totiž lidský mozek schopen registrovat a v kombinaci s obrazem může způsobit bolesti hlavy. Tou největší nevýhodou DLP obrazovek je však nutnost měnit pravidelně lampy, zdroje světla pro tvorbu obrazu. Typická výdrž lampy je kolem 3000 hodin a nová stojí kolem 5000 Kč. Na druhou stranu, právě z lampy plynou veškeré výhody této zobrazovací technologie.

Výhody:

+ obrovské úhlopříčky (56″+)
+ vynikající kvalita obrazu a černá barva
+ vysoký kontrast i rozlišení
+ jediná plně digitální technologie

Nevýhody:

- opotřebení lampy
- rotace kotouče (vyřešeno u nových tříčipových obrazovek)
- větší rozměry než plazmové a LCD obrazovky

02
Úno

plazma

Širokoúhlé plazmové televize prožívají boom už několik let, teprve nedávno jim díky klesajícím výrobním cenám a zvyšující se produkci začaly konkurovat výrobky založené na LCD technologii. Způsob tvorby obrazu v plazmových televizích je specifický tím, že obrazovka se skládá z tisíců malých buněk naplněných plazmou. Jakmile jsou buňky aktivovány elektřinou, emitují UV záření, které přinutí fosforovou vrstvu uvnitř se rozzářit.

Díky použité technologii se plazmové obrazovky mohou pochlubit zejména skvělým kontrastem, který je podle odborníků na obraz tím nejdůležitějším aspektem, který rozhoduje o tom, zda se vám bude produkovaný obrázek líbit či nikoliv. Na druhou stranu, je zde také několik podstatných nevýhod. Zejména je to nižší a často nestandardní rozlišení a omezená životnost, kdy plyn v buňkách prostě časem mizí.

02
Úno

CRT

Princip fungování klasické obrazovky – katodová paprsková trubice (Cathode Ray Tube – CRT) byla objevena už roku 1897. V roce 1938 byla patentována první televizní obrazovka. Obraz se vytváří pomocí svazku 3 elektronových paprsků, které záží skrze vzduchoprázdnou skleněnou baňku a dopadají na přední část, kterou tvoří stínítko potažené luminiscenční látkou (luminoforem). Elektrony z elektronového paprsku jsou v horizontálním i vertikálním směru vychylovány elektromagnetickým polem vychylovacích cívek. Pro CRT obrazovky se nejčastěji využívá zobrazovacích standardů PAL, SECAM a NTSC.

Mezi nevýhody CRT patří zejména velké rozměry obrazovky, blikání obrazu, nízká kvalita obrazu (480i), vysoká spotřeba elektřiny. CRT obrazovky jsou schopné zvládat pouze SDTV a jsou dnes již na ústupu.

01
Úno

1080p

Nejkvalitnější zobrazovací mód standardu HDTV. Písmenko p značí slova „progressive scan“ neboli neprokládaný obraz. To znamená, že jeden snímek se skládá z 2,07 milionu obrazových bodů neboli pixelů. Rozlišení je tedy 1920 × 1080 bodů. Někdy je 1080p označováno jako „plné“ HDTV rozlišení. Poměr stran je 16:9.

Obrovský objem přenášených dat klade obrovské nároky nejen na přenos, ale také na zobrazování a především snímání takového obrazu. Nicméně dnešní procesory už jsou bez problému schopny takový obraz kódovat i dekódovat a zobrazovat.

Obraz standardu 1080p může být zobrazován rychlostí 24, 25 nebo 30 snímků za sekundu. Při 30 snímcích za sekundu (1080p30) se pak jedná o v současné době nejnáročnější zobrazovací kvalitu. Do budoucna se počítá i s frame-rate (počtem snímků za sekundu) kolem 50 až 60, nicméně to už bude nutné používat pokročilé kodeky jako H.264/MPEG-4.

1080p - srovnání
Tabulka ukazuje srovnání rozlišení 1080p a dalších standardů, převzato z Wikipedia

Televize schopné zobrazovat standard 1080p jsou označovány logem „Full HD„. Signál je do nich přenášen pomocí rozhraní DVI či HDMI. Prakticky všichni výrobci širokoúhlých televizí už mají na trhu i modely podporující rozlišení 1080p. Jsou nicméně dražší než ty, které zvládají pouze 1080i a 720p, ty jsou pak označovány pouze logem HD Ready.